20.9.
Okolo 8 rano prijizdime do Xianu. Ja jsem se docela dobre prospal, ale Jarda hlasi, ze do jedne v noci jezdili voziky s jidlem a skoro se nevyspal, protoze zbytek noci do nej porad nekdo kopal.
V LP pisou, ze nejlepsi guesthous v Xianu je Ludao Hotel, ktery vede Jim Bean (tak si ten cinan nechava rikat a ma to byt vesely, hodny a ochotny chlapik). Hned na nadrazi nas chyta Cinan, ktery umi docela rozumne anglicky a rika, ze je Jim Bean a ze si mame na strane 413 v LP precist o jeho hotelu. Nemuzeme ho setrast a tak s nami jde koupit listek pro Jardu zpet do Pekingu (dokonce nam poradil spravne okenko). Ok do Ludao hotelu je to asi 5 minut chuze, tak jdeme s Jimem. Po ceste se ptame na cenu doormitoru (v LP pisou 20 - 35) on rika, ze pokoje zrekonstruhovali a ze je cena 45. Nasledne zlevnuje na 40Y, ale nesmime to nikomu rict :-) (super cena specialne pro nas). Opravdu nas dovede do Ludao hotelu a tak to bereme. Je to 5 patrovy hotel bez vytahu. Doormitory jsou samozrejme na 5 patre. Cely hotel je silena turisticka tovarna. Spousta personalu, v mistni restauraci maji kafe za 20Y (nic pro nas). Aspon, ze mapa mesta je zadarmo. Kdyz jdeme poprve po chodbe na 5 patre, tak nekdo na nas cesky "ahoj", bohuzel jsme rozespaly, takze jsem se ani nezeptal v jakem pokoji bydli.
Jarda jde nechat vyprat pradlo. Puvodne chteli za jednotlive kusy okolo 5Y, ale Jarda to ukecal na 15Y za celou pracku + 3Y za prasek. Jarda umi dobre ukecavat, ten nam bude chybet ...
Chvili odpocineme a jedeme na Terracotta Warrior. Jedeme asi hodinu od vlakoveho nadrazi. Jako vsude v Asii i v Cine maji cele ulice se stejnym zbozim. Takze vidime ulici, ktera je asi 1 km dlouha a jsou tu jen obchody s botami. V dalsi ulici jsou banky a v jine prodavaji motorky. Super vec, pokud si clovek chce vybrat treba mezi 50 bagry, ale nic moc pokud mas vyzvednout penize v bance, koupit boty, mleko a pripadne se zastavit nekam pro sesit. To je pak akce na cely den.
Madle se na Terracottu nechce, takze si v parku cte a jdeme dovnitr jen ja a Jarda. Zde bohuzel ISIC karta nefunguje. Prvni bojovniky nasli v roce 1974 pri kopani studny. Ted tu je asi 6 baraku a naval turistu. V komplexu jsou 3 baraky, kde odkryli bojovniky, kone a vozy. V dalsich budovach jsou muzea a v jednom je kruhove kino, kde pousteji film o historii Terracotta Warrior. Je dobry, ze skoro cely film je tocen nekolika kamerami a to tak,  ze obraz je na celych 360 stupnu. Takze kdyz jede auto po meste, tak se muzete otacet a videt to same, jako kdybyste sedeli v tom aute.

Dnes se nam uz na pamatky nechce a tak courame po meste. Vzpomneli jsme si, ze Jarda bude mit v prosinci 30. narozeniny a ja s Madlou u toho nebudeme, takze bychom to meli oslavit predem. Jo to je dobry duvod, proc se silene prezrat. Ufff. Asi mi bude spatne.

Terracotta Warriors	Terracotta Warriors	Narozeninovy dortik

21.9.
Oslava nakonec dopadla dobre, i kdyz jsme meli ryzi, knedliky, zmrzlinu a kafe u KFC, dost v restauraci, pivo v MGM a pivo na ulici. No jo to jsem zapomnel napsat. Vcera jsme zasli do nocniho klubu MGM Club. Po mensi komplikaci u ochranky se dostavame dovnitr. Uz je tu uplne plno a vsude sedi Cinani. V clubu maji specialni obchod, kde se kupuje piti. Kupujeme s Jardou Carlsberg pivo a tim zjistujeme, ze mistni Xian pivo s okurkou na obalu je fakt humus. Neni tu zadny tanecni parket, ale Cinani to resi tak, ze si stoupnou pred kresla a tanci u stolu. Madla s Jardou si najdou misto primo pred basakem, kde predvadeji muj tanec. Ja stojim kousek dal a i tak jsem z toho uplne vybasovany a mam pocit, ze dortik se chce podivat, co se venku deje. Po 20 minutach jdeme ven. Jdeme rovnou do 1+1 Night Clubu. Ten je pres 2 domy spojene lavkou. V jednom dome se pije whisky (Chivas) a v druhem je disco. Ochranka nam rovnou ukazuje smer na disco. Pivo je tu dost drahy (v MGM to docela slo, skoro levnejsi nez v Praze v hospode), tak mazeme ven a davame si jedno pivko u stanku. Pak uz se nam nic nechce a tak misto dalsi navstevy klubu jdeme spat.
To bylo vcera, dneska se jdeme podivat do muslimske ctvrte a na ptaci trh. Jardu chytla alergie na mesto a tak jde s Madlou do parku. Ja pokracuji prohlidkou ptaciho trhu. Maji tu hodne papousku, rybicek, kocek a dalsich zvirat na prodej. Mezitim prodavaji i jine veci. Kupuji napriklad dvoubarevne mince (10Y) pro tatku. Dedu, ktery je prodaval jsem pobavil tim, ze smlouvam ukazovanim na ruce. V Cine totiz na ukazovani cislic 1-10 staci jedna ruka. Take sleduji souboje brouku. Funguje to tak, ze se dohodnou dva lidi na zapasu. Kazdy ma tasku s krabickami, ktere maji cisla a v tech jsou ruzne velci brouci. Jeden vytahne brouka, druhy zvazi a najde v krabicckach nejakeho sveho brouka. Pak je daji do spolecne misky a trosku je postuchuji dratkem. Dopadne to tak, ze se jeden zakousne do druheho. Teda nevim presne jak to dopadne, protoze po prvnim zakousnuti jsem se na to uz nemohl koukat, ale pocitam s tim, ze ten kdo je mrtvy prohral.
Vecer se v hotelu potkavam s Jardou a Madlou. Jarda dnes odjizdi do Pekingu, tak jdeme spolecne jeste jednou na knedliky a pivo. Cestou k vlaku nejenze Jarda kupuje tasku (pekna cestovni taska za par juanu), ale i potkavame par belochu, kteri nasim smerem reknou "cesi vole" a jdou dal. Asi nekdo z Prahy :-)
Jarda uspesne odjede a my jdeme spat. Stejne chodime do hostelu nejak pozde, ostatni jsou vzdy uz pripraveny na spani.

22.9.
Jarda odjel a my dlouho pospavame. Kdyz se konecne vzbudime, tak zjistujeme, ze prsi jako blazen. Dnes asi dziny nevyperu. Porad prsi a proto jako spravny "turiste" vyrazime pouze nakoupit do Carefourra, najime se a jdeme zptaky do hotelu. Po ceste kupuji moon cake. Maji je po celem Xianu a vsichni si kupuji darkove baleni a vozi si je domu. Jedno takove baleni koupil i Japonec z naseho pokoje. Moon cake vypada jako tlustejsi hokejovy puk. Uvnitr je vzdy nejaka napln a okolo hutne sladke testo. Ja si moon cake kupuji v cukrarnach, takze jsem mel pouze naplne zele, orisky nebo s takovou hnedou sladkou hmoutou. Ovsem moon cake je strasne moc druhu a jen v Carefourru jich meli asi 30 druhu. Nektere meli nakrajene na ochutnani, tak jsem jeden zkusil. Hned napoprve jsem se trefil do naplne "zkazene uzene maso". Fuj. Zustanu radeji u tech sladkych.
Vecer uz jen internet. Opet obrovska hala s desitkami pocitacu. U klavesnice, jak je tu bezne spatne funguje mezernik, hlavne ze mam webcameru. Lidi tu misto ICQ a MSN pouzivaji QQ.
Take nevim jak to delaji, ale v kazde internetove kavarne silene smrdi zachody. Dost nechutarna, ale mam vyzkousene, ze u pocitacu blizko zachodu je nejvetsi sance najit klavesnice, ktere dobre funguji vcetne mezerniku.|
Cely den prselo.

 

jo kdybych nemel sklerozu ...	jo kdybych nemel sklerozu ...	Babca prodavacka

23.9. Rano se nam poradilo docela rozumne vstat. Potrebujeme koupit budika, uz je to fakt nutny. Zabalime si a jdeme se odhlasit. Batohy nechavame u recepce (zase za to chteji penize). Jedeme pres cele mesto na jih se podivat na Big Goose Pagodu a prilehly park. Jak je v Cine zvykem, tak zaplatime vstupne do arealu a kdyz dojdeme k hlavni pamatce, tak tam vybiraji dalsi vstupne. No aspon, ze zde funguje ISIC karta. Po dukladnem prohlednuti jdeme pesky zpet do hotelu. Cestou se nadlabneme, ale jeste mame 2 hodiny, tak jdeme pro zmenu na internet. To je tu nejlevnesi zabava a na cloveka neprsi.
Listek do Guilinu jsme kupovali uz 20.9, ale stejne nemeli lehatka a tak jsem radi za sedacky. Aspon to. Bohuzel nam prodala soft seat, coz je blby v tom, ze vagon ma klimatizaci a nejdou otevrit okna.

Pozn.
V Xianu stejne jako ve vsech mestech, kde jsme zatim byli se mohutne stavi a rekonstruuje. Jen je mi divne, ze opravuji i domy, ktere vypadaji, ze jsou jen 10 let stare. Nechapu to.
Co je ale dobre, je to, ze narozdil od Indie tu docela pouzivaji tezkou techniku a lidi se tu tak nedrou.

24.9.
Den ve vlaku. Snedl cokoladovou tycku a vsech 6 mooncake, ktere jsem koupil v Xianu. Cinany ve vlaku to docela pobavilo, ze se zivim mooncakem. Behem dne jsem se dostal k oknu a nakonec i docela dobre prospal.