. 
Klasika - zase odchazime po devate. Okolo posty (Martin kupuje znamky do sbirky) jedem k mostu pres reku Mekong. U mostu je velke trziste, kde utracime posledni penize a nastupujeme do pickupu, ktery jede do mesta Chongmek, kde jsou hranice s Thajskem. V Laosu vsichni jezdi pomalu a proti cinskym autobusum to bylo prijemne zklidneni. Tenhle posledni ridic je vyjimka a jede jako kdyby nas ukradl. Byl jsem dost rad, ze po pulhodine vystupujeme. Bezproblemu prechazime hranice. Hned za celnici nam prijde, ze je v Thajsku tepleji :-)
Stoji tu taxikari a nabizeji odvoz na autobusak, nebo do mesta Ubon. Odpovidame, ze jedeme sice do Ubonu, ale autobusem. Taxikari nevahaji a ukazuji nam cestu. Je videt, ze jsme v Thajsku. Vsichni se usmivaji, jsou mili a bez problemu poradi. Vybereme penize z bankomatu a jedeme do Ubonu. Uz jsem tu minule byl, takze se ubytujeme ve stejnem hotelu a jdeme na prochazku mesta. Na prvni pohled tu pribyla spousta bank a bankomatu. Take jsme potkali 2 pary belocha s Thajskou. Minule jsem je potkaval jen v turistickych mestech a tam me to trosku prekvapuje. Martin ma strasne oblibene nemce a tak ho chceme poskadlit a rikame, ze to jsou urcite nemci. Martin odpovida, ze je to mozne, protoze nemci jsem jezdi sponzorovat Thajky, ktere jiny belosi opustili. Od ted jim nerekneme jinak, nez sponzori :-)
Vecerime na nocnim trhu -> opet dobre ceny, jsem rad, ze mame Laos za sebou. Dnes jsou ve meste nejake slavnosti a v centralnim parku je postavene podium, kde hraje a tancuje thajska skupina. Pozorujeme je asi hodinu a pak jdeme spat.
10.11. Presun do Surinu
Vstavani nam opravdu, ale opravdu nejde. Navic nejdrive musime s Martinem na postu. Martin sice rika, ze na autobusak je to 400m, ale nakonec jedeme mistnim MHD - ruzne barevne pickupy, ktere maji cisla a jezdi po urcitych trasach. Udelali jsme dobre, protoze to byla jako blazen. Autobus do Surinu jede az za 2 hodiny, tak jdeme do blizkeho hypermarketu BIG-C. Autobus je bohuzel klimatizovany, takze byl drahy a navic je v nem strasna zima. Cestou jsme dostali vodu, sojove mleko a bramburky. V Surinu se ubytovavame v hotelu kousek od nadrazi. Hned na nadrazi potkavame maleho slona :-) Nekdy ted tu maji byt sloni slavnosti, musime zjistit kdy. Zbytek dne courame po meste, potkali jsme par slony, kteri zebrali u nocniho trhu. Jo a nechal jsem se ostrihat. Vecer kupuji jeste mandarinky za slusnych 15B/kilo. Madla vidi jablka za 5B, tak jich bere take kilo. Az pri placeni se zjistilo, ze jablka stoji 5b za kus a ne za kilo :-). Madlu radost z levnych jablek presla rychle.
11.11. Presun do Nang Rongu
V noci bylo desne vedro. Okolo 9:00 sla Madla s Martinem zavolat do turistickych informaci, aby jsme vedeli jak je to se slony. Zjistili, ze sloni slavnost je az za tyden. Uz je jasny, proc bylo tak jednoduche najit volny hotel. Martin chce jeste do obchodaku vedle hotelu, ktery otvira v 10:00. Ok, to jeste vydrzime. Obchodak nic moc a mistni supermarket byl take slabsi. Martin jako vzdy koupil kratasy :-). Pres Buriam se dostavame do Nang Rongu. Je to male mestecko okolo dalnice. Ubytovavame se v Honey Inn (doporucuje LP). Mame docela pekny pokoj s vlastni koupelnou (horka voda - labuzo). Majitelka je starsi pani, ktera si chce porad povidat :-). K veceru jdu na internet a Martin s Madlou jdou na nocni trh a pak si doma ctou. V hotelu je s nami ubytovan parecek z nemecka (Martin si jde pokecat) a jeste nejaky cizincu. Protoze jsem flakac a denik dopisuji s opravdu velkym zpozdenim, tak uz nevim odkud byli. Pamatuji si, ze se bavili o tom, ze jen cizincum prijde divne, kdyz vidi belocha s thajkou. Mistnim to udajne vubec divne neprijde. No, moc tomu neverim. V kazdem pripade, kdyz vidim tlusteho belocha s prtavou hubenou thajkou, jak jsou do sebe silene zamilovany, tak se musim spat. Navic jsem zatim nevidel ani jednoho thajce s beloskou.